Napojování lajn pro dlouhé highline

Spojování hlavní lajny s backup lajnou.

Použití těchto systémů nemá cenu u lajn pod 100 metrů délky. Většinou se začínají využívat až u lajn delších, jak 200m.

Společné výhody všech níže uvedených variant:

• Spojení hlavní a backup lajny zkracuje případný pád do back up lajny. V případě, že by z nějakého důvodu selhala hlavní lajna, nebude slackliner padat několik desítek metrů, než ho zachytí backup. V jakékoli části lajny bude padat jen několik metrů.
• Větší odolnost vůči větru. Je zaznamenáno celkem dost případů, kdy se dlouhé lajny přetrhly, kvůli působení obrovského větru. Já osobně jsem byla u dvou případů a v obou tomu předcházelo naprosté roztejpování lajny. Jakmile se lajny roztejpují, začínají se chovat jako dvě longline a působením větru buď vzniká, tak velká síla, že je to přetrhne, nebo se vzájemným třením o sebe přetaví. Spojení backup lajny s hlavní, samozřejmě není absolutním eliminací tohoto rizika. Ale výrazně to sníží síly způsobené v lajnách, tím, že se výkmity lajn vzájemně vyrušují.
• Snadnější doprava, skladování.

Společné nevýhody:

• U setupu se spojenou hlavní a backup lajnou je potřeba u tejpování a přípravy lajny víc přemýšlet a být pozornější.
• Při napínání i sundávání dělají místa spojů vždy trochu nepříjemnosti. Na obě tyhle činnosti je fakt dobré mít rukavice.
• Při napínání se trochu hůř hlídá plochost celé lajny.

Jsou v zásadě 3 varianty.

1. 1. Varianta
2. 50 metrové kusy (případně jinak dlouhé) hlavní lajna a backup lajna sešité v půlce k sobě. Hlavní i backup lajna má na konci našitá oka. Jednotlivé kusy se k sobě připojují pomocí mailon. Mailony se utahují klíčem a místa připojení se celé hodně stejpují, jak z důvodu bezpečnosti, tak kvůli plynulému průchodu odsedky. U tohoto systému je potřeba velmi dobře znát vlastnosti danné lajny. Aby backup nebyl moc krátký nebo moc dlouhý.

+ mohu nést na místo jen tolik lajny kolik opravdu potřebuji

– Menší variabilita (nedá se kombinovat třeba jiná hlavní lajna a jiný backup)

-Při spojování lajny a tejpování, může velmi snadno dojít k chybě. Např: otočení jednoho kusu, tak že se propojí backup lajna s hlavní lajnou. Nebo, že je celá lajna sama v sobě protažena.

-S touto variantou setupu je ze všech tří variant nejsložitější práce při tejpování a napínání. V chození jsou všechny fajn.

2. Varianta

Hlavní lajna má zespodu našitá každých 50 až 100 metrů (většinou pravidelně po 50, 70 nebo 100m) dvě k sobě mířící oka, do kterých se navlékne mailona. Do mailony se přiváže back up lajna. (Případně může mít backup lajna také šitá oka, ale pak je celý systém o něco méně variabilní, protože šitá oka na backupu musí korespondovat s průtažností hlavní lajny.)

+ Variabilnost

+ hlavní lajna je v jednom kuse (konce jsou bez ok) a to se může hodit pro snazší sundavání (koncové oko se nikde nezasekne)

-Na místo se musí dopravit celý velký kus

3. Varianta

Kombinace dvou předešlých. Hlavní lajna není v jednom kuse, takže je na své délce spojena z několika kusů, pomocí šitých ok a mailon. Zároveň však mají jednotlivé kusy zespoda přišitá v pravidelných intervalech 2 oka pro mailonu do které se přiváže backup lajna. Na Castleton jsme měly lajnu pospojovanou ze 3 různě dlouhých kusů, které měly každých 70 metrů dvojoko pro připojení backupu. Backup lajna byla také ze 3 kusů, ale jinak dlouhých, takže spojovaná místa se nepřekrývala. Zároveň hlavní lajna měla dvojoka pro backup posunuta, tak aby od místa spoje byly max 35m. Aby to bylo pochopitelné. Na svůj 300m kus hlavní lajny jsem na obou koncích nechala našít oka, pak jsem odměřila 35m tam bylo první dvojoko pro backup a pak jsem pokračovala po 70 m až do konce.

+ variabilnost v použití  backup lajny

+ variabilnost v délkách (hlavní i backup lajna se dá napojovat)

-Oka na koncích (můžou se někde chytnout)

Anna Kuchařová 10.7.2019